|
|
Reprodukční užitkovost přeštických černostrakatých prasnic
Kaplanová, Petra
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční ukazatele extenzivního plemene přeštické černostrakaté. Ve vybraných chovech byla provedena analýza vlivu pořadí vrhu na počet všech, živě a mrtvě narozených selat, ztráty selat a počet odchovaných selat. Dále byly vyhodnoceny reprodukční, ale i produkční ukazatele u prasniček podle jednotlivých linií kanců plemene přeštické černostrakaté. Nejlepší výsledky byly zaznamenány u prasnic na 4. vrhu, konkrétně v počtu všech narozených selat (10,58 ± 1,82 ks), živě narozených selat (9,33 ± 1,71 ks) a odchovaných selat (8,71 ± 1,60 ks). Nejnižší ztráty selat od narození do odstavu byly zaznamenány na 5. vrhu (0,36 ± 0,81 ks). Byla vyhodnocena reprodukční užitkovost prasnic na prvním vrhu podle linií kanců. Nejvyšší počet všech narozených selat byl zjištěn u prasnic linie Sáčko a Wiskont (11,00 selat). V počtu živě narozených selat měly nejlepší výsledky prasnice linie Wiskont (9,57 selat). Počet odchovaných selat byl nejvyšší u linie kance Sáčko (9,00 selat). Nejvyššího průměrného denního přírůstku v testu vlastní užitkovosti dosahovaly prasničky linie Mason (592,88 g/den). Dále nejvyšší obsah libového masa byl zjištěn u prasniček linie Sáčko (61,20 %), přičemž nejnižší výška hřbetního tuku u prasniček linie Sáčko (0,80 cm).
|
|
|
Analýza genetického zdroje: přečtické černostrakaté prase
HYŠPLEROVÁ, Klára
Disertační práce "Analýza genetického zdroje přeštické černostrakaté prase" se zabývá vyhodnocením populace přeštického černostrakatého plemene prasat z hlediska početních stavů, struktury populace a reprodukční užitkovosti z dat Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Pro vyhodnocení jatečné hodnoty a kvality masa tohoto původního českého plemene masosádelného typu byly provedeny jatečné disekce a laboratorní analýzy masa zkoumaného souboru PC prasat. Početní stavy přeštického černostrakatého prasete se zejména od roku 2012 výrazně navýšily, zvýšil se i počet chovů, z nichž však řada chová méně než 10 ks PC prasat, což přispívá k roztříštěnosti chovu a komplikuje udržování dostatečné genetické variability uzavřené populace. S tím souvisí i nevyrovnané zastoupení 10 chovaných genealogických linií. Nejvíce byly zastoupeny linie Akoga a Amperor. Od roku 2015 se zastoupení jednotlivých linií začalo vyrovnávat. V roce 2016 byly do chovu zařazeny 2 prasničky obnovené linie Apolón, které se narodily z kryokonzervovaného semene. Vliv linie byl statisticky průkazný v ukazatelích reprodukce i vlastní užitkovosti. Z těchto důvodů je nutné pro zachování dostatečné genetické variability malé populace udržet v chovu maximální možné množství genealogických linií ve vyrovnaném zastoupení. Při podrobné analýze reprodukčních ukazatelů za roky 2013-2016 bylo zjištěno 9,4 ks živě narozených selat a 8,7 ks dochovaných selat, délka mezidobí 181 dní, průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů nesplňují požadavky chovného cíle, ty plní jen jeden chov. Mezi jednotlivými chovy byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly u jednotlivých ukazatelů. Vyšší reprodukční užitkovost byla zjištěna u velkých chovů. Za období let 1998-2016 byl zjištěn průměrný denní přírůstek prasniček 530 g, kanečků 578 g, podíl svaloviny u prasniček byl 58,5 %, u kanečků 59,3 %. Výšku hřbetního tuku vykazovala obě pohlaví stejnou, 1,1 cm. Požadavky chovného cíle byly až na nižší přírůstek u prasniček splněny. Průměrný denní přírůstek za období let 2009-2013 u 577 ks prasnic byl zjištěn 524 g, průměrný podíl svaloviny 59,1 % a průměrná výška hřbetního tuku 1,03 cm, pro všechny ukazatele byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými chovy. Ve velkých chovech byl zjištěn statisticky průkazně vyšší podíl svaloviny o 0,9 %. U skupiny PC prasat byl studován vliv porážkové hmotnosti a vlivy pohlaví na jatečnou hodnotu. S vyšší porážkovou hmotností se statisticky průkazně zvyšovala výška hřbetního tuku a výška svalu, zvyšovala se hmotnost HMČ, ale podíl HMČ klesal, také narůstala plocha MLLT. Na podíl svaloviny porážková hmotnost vliv neměla. S narůstající porážkovou hmotností se statisticky průkazně zvyšovala ztráta masové šťávy odkapem a maso bylo křehčí. Podíl intramuskulárního tuku se neprůkazně zvyšoval. Vepříci ve sledovaném souboru vykazovali statisticky vysoce průkazně vyšší průměrný denní přírůstek, neprůkazně vyšší výšku hřbetního tuku, nižší podíl svaloviny a statisticky průkazně nižší podíl kýty a vyšší podíl intramuskulárního tuku. V mase zkoumaného souboru prasat byl studován obsah mastných kyselin. Byl zjištěn vyšší podíl nasycených mastných kyselin a vysoký poměr n-6 PUFA:n-3 PUFA, což není z výživového hlediska považováno za vyhovující.
|
host ::
RSS.